Z poezie

Ke mně se přitiskni

(ukázka z knihy, z oddílu Není láska jako láska)

Bez ženy

Jaký má můj život cenu
když já k němu nemám ženu

Chlapi ženské rozebrali
ve vsi zbyly jen ty starý

Jak jen mohu šťastný býti
když nemohu ženu míti

Povídám vám je to bída
když samota se mnou snídá

Povídám vám běda běda
když samota se mnou sedá

Povídám vám je to k pláči
když samota se mnou kráčí

Povídám vám je to tíha
když samota se mnou líhá

Povídám vám jsou to strasti
když samota nezná slasti

Jaký má můj život cenu
když já k němu nemám ženu

Panna a pán

Spatřil jsem dnes krásnou pannu
hned přede mnou utekla
Do nebe se nedostanu
ale ani do pekla

Spatřila jsem dneska pána
byl tak pěkný můj ty bože
a já před ním utekla!
Vzala bych ho na své lože
šla bych s ním i do pekla

Pijácký popěvek

K čemu je mi ve vsi kostel
když já nemám svoji postel

Proč bych chodil pro útěchu
když nad hlavou nemám střechu

Jak mám chodit mezi pány
když mám život potrhaný

Jak mám chodit za děvčaty
když mám život ze záplaty

Neptejte se kde já bydlím
v hospodě mám svoji židli

Tam se líbám se svou sklínkou
když popíjím rudé vínko

Neptejte se jak se mám 
když svou sklínku olíbám

Hledání

Po domě chodím 
sem a tam
a ty jsi všude 
kam se podívám

Po cestách chodím 
sem a tam
a ty jsi všude 
kam se podívám

Vypustím poštolku
Poštolko leť!
Ona tě obkrouží
tam kde jsi teď

Vypustím pěšinu
však už vím kam
Ona tě dohoní
přivede k nám

Klanění

Kdo ke kvítí přivoní
tak se mu i ukloní

I já k němu přivoním
taky se mu ukloním

Ukloním se bez váhání
jak při každém milování

Zlatý prsten

Nalezla jsem zlatý prsten
za něj jsem se vdala

Nalezl mne zlatý prsten
a se mnou se oženil 

Dlouhé roky se mnou žil
byla jsem mu věrnou

Ráno vstával se mnou 
večer se mnou chodil spát

Já ho tolik milovala
on mi vracel jen svůj chlad

Nic jsem si s ním neužila
V lese jsem ho odložila

Hloupé děvče akorát
za prsten se může vdát

Zamilovaní

-Vzal sis moje pohlazení
Zůstaly mi dlaně
prázdné dlaně na modlení

-Vzal jsem si tvé pohlazení
Zůstaly ti dlaně
budou moje po setmění

-Vzal sis moje políbení
Zůstala mi ústa
a na nich už nic není

-Vzal jsem si tvé políbení
Zůstala ti ústa
a v nich slova k vyprávění

-Vzal sis moje srdce
Zůstalo mi tělo
nevíš jak to zabolelo

-Vzal jsem si tvé srdce
Zůstalo ti tělo
aby mě zas potěšilo

-Vzal sis moji duši
Bez života chodím doma
tebou milý tebou stonám

-Vzal jsem si tvou duši
Tobě vdechnu duši svoji
nic nás nic nás nerozdvojí

Toužení

Kdybych byl na louce
rozkvetlým kvítím
ty bys mne trhala
a já voněl bych ti 

Kdybych byl potůčkem
ty by ses umyla
a já bych tě celou
pohladil má milá

Kdybych byl peřinou
ty by ses ve mně schoulila
a já bych tě do rána
zahříval má milá

Časy se mění

Nic tu není jako vloni
stará láska nezavoní

Nic tu není jako bylo
bez tebe se rozednilo

Nic tu není jako dříve
i to nebe po mně plive

Nic tu není jak před lety
ty a já jsme jiné světy

Nic tu není až na věky
ani ten dub dlouhověký

Taky ho už pokáceli
jako lásku co jsme měli

Jako lásku co jsme měli
sami jsme ji vykáceli

Večerní rozmluva

- Kdybych byl pěšinou
nohy ti omotám
domů tě přivedu
přivedu k nám

- Kdybys byl pěšinou 
řeknu jen - veď mě
abych nebloudila
nebloudila ve tmě

- Kdybych byl měsícem
dám ti svůj svit
aby ses v noci
nebála ke mně jít

- Kdybys byl měsícem
tak mi sviť na cestu
aby sis domů
přivedl nevěstu

Bezhraničná láska

Není není rukou
které by nehladily
A já ti přidám své ruce
aby tě ochránily

Nejsou nejsou ústa
která by nelíbala
A já ti přidám slova
aby tě kolíbala

Není není člověka
který by nemiloval
A já ti přidám lásku
abych tě v ní schoval

Není není domu
který by lásku neprožil 
A ty jsi domem mým 
abych v něm s tebou žil

Oheň a láska

Jako se přiloží na oheň dříví
naše láska se našimi těly živí

Jako se přiloží na oheň chrastí
naše láska se rozhoří slastí

Jako se přiloží na oheň polínka
naše láska nás hřeje jak kamínka

Jako se přiloží na oheň tma
naše láska nás beze zbytku má

Jako se přiloží na oheň slova
naše láska se do srdce schová 

Jako se přiloží na oheň mlčení
brání se láska brání se loučení

Kdyby všechno štěstí

Kdyby všechny strasti
se tu sesypaly
byly by tu trosky
my z nich nepovstali

Kdyby všechny slzy
se najednou slily
bylo by tu moře
my se utopili

Kdyby všechna bolest
se tu navršila
byly by tu hory
daleko do šíra

Kdyby všechno dobro
rozevřelo kvítí
to by země byla
krásným místem k žití

Kdyby všechna radost
se tu rozletěla
tak by smutky lidem
odehnala z čela

Kdyby všechna láska
se tu rozpažila
tak by proti zlobě
v lidech pořád žila

Kdyby všechno štěstí
se tu urodilo
pak mám velké přání
aby na každého zbylo

Co je láska

Co je láska?
Marné ptaní
Oba víme že to není
jenom milování

Že je někdy
jako mračno v duši
černé mračno
z něhož prší

Že je někdy
jako tříska jako kámen
až to bolí
a znovu se ptáme

Co je láska
a co není?
Oba víme že je život bez ní
pouhé živoření